První krok

I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem. Je leden a naše tělo i mysl by se po hektickém prosinci (přiznejme si, kdo z nás se umí opravdu uzemnit a prožít Vánoce v jejich původním významu – tedy v klidu, rozjímání, bez podléhání všudypřítomnému shonu a honbě za hmotnými statky) tak rády vrátily do uklidňujícího stereotypu běžných dnů.

Jenže to nejde. Je leden. Nový rok. Počátek. Čas udělat změnu. Začít. Jinak. Právě teď. Protože kdy, když ne teď?

A tak se posilovny i jógová studia plní stejně rychle jako naše diáře. Tentokrát už to určitě vyjde. Přijde ona kýžená změna a s ní náš život konečně bude lepší, takový, jaký jsme ho mít chtěli.

Opravdu? Podařilo se vám to? Anebo si každý Nový rok připadáte jako v časové smyčce, protože jste opět na startu? A už jste si někdy položili otázku, proč to tak je? Co nás pudí k tomu, abychom právě v lednu chtěli provádět dramatické změny (nejčastěji související s fyzickým tělem) – a po pár týdnech zjistili, že se vlastně nezměnilo vůbec nic?

Kdysi jsem někde četla moudrá slova, že krásný nový začátek často bývá jen převlečeným špatným koncem. Tedy že nehledáme něco nového, ale utíkáme před něčím starým. Před nespokojeností se svým tělem, před svou pohodlností, před špatnými životními návyky (dosaďte si to svoje). Pokud se však chceme něčeho zbavit, něco (o)pustit, nejdřív si musíme přiznat, že to existuje. Musíme to pojmenovat, přijmout jako součást sebe v daném okamžiku. Říct si, že byl nějaký důvod, proč naše životní cesta v danou chvíli je zrovna taková. I to nás něco učí. Teprve pravdivým pojmenováním věcí je můžeme uzavřít a skutečně se pokusit o změnu. Jedině to, co jsme nazvali pravým jménem, ať je nám to sebenepříjemnější, můžeme nechat za sebou. Pak už neutíkáme, pak jsme připraveni na onen první krok, který nastartuje změnu.

Každá změna sama o sobě je obtížná

Proč? Protože máme strach. Ne ze změny, ale z toho neznámého, co je za ní, co nám může přinést. Lidská bytost je svým založením nastavena na život „v jistotě“. Existují výjimky, naprosto svobodné duše, které neukotveny v čase a prostoru lehce proplouvají světem a neřeší vůbec nic. Ale drtivá většina z nás potřebuje pro běžné fungování rytmus, řád, pocit „stejnosti“. Koneckonců i přírodní cyklus je po věky stálý a neměnný (dokud do něj člověk nezasáhne). Potřebujeme vědět, že 15. nám na účtu přistane výplata. Že v pět odpoledne skončíme v práci a máme „padla“. Že každou středu večer máme čas pro sebe a lekci jógy, který nám nikdo nevezme. Že první týden v červenci odjedou děti na tábor…

Změna je symbolem toho, že jistoty začnou brát za své. Ne ty výše zmíněné, ale všechny, které náš nový začátek rozbourá. Změna bolí. Nevíme, co čekat. Víme jen to, že skončí naše pohodlí. Sice nám v něm třeba nebylo dobře, ale znali jsme ho, zvykli jsme si na něj. 

Nový začátek často nebolí jen nás, ale svým způsobem i naše okolí

Pokud něco měníme, jiným tím ukazujeme, v čem setrvávají. A není divu, že vztahy potom procházejí těžkými zkouškami. Jsme na tohle připraveni? Na to období, kdy se vše přenastavuje – a něco už nepůjde vrátit zpět? I současná doba covidová je příkladem toho, že některé příkopy se těžko budou zasypávat, až se jednou svět vrátí zase k běžnému fungování.

Pokud to se změnou myslíte opravdu vážně, nečekejte. Nejlepší čas pro změnu je právě tady a teď. Ve chvíli, kdy vás to napadne. Ne 1. ledna, ne „od pondělka“, ne zítra. TEĎ. Pojmenujte vše staré a pusťte to. Nalaďte mysl na nové a pozvěte to k sobě. Kdykoli.

Až se postavíte na svou jógovou podložku, myslete na to, že pro vstup do jakékoli ásany obvykle uděláte také jen jeden krok. To, jak se do pozice dostanete, je přitom stejně důležité jako samotná ásana. Zkuste se stejně podívat i na svůj nový začátek. Věnovat stejnou péči nejen tomu, co je na konci vašeho úsilí, ale i tomu, jakou cestou k němu kráčíte.

Možná uděláte mnoho kroků a některé povedou i zpátky. Ale už ve chvíli, kdy jste udělali ten první, jste začali cestu změny. Zbývá neztratit směr.

Jógový tip

Pokud jste nastoupili cestu změny a silně vnímáte pocit nejistoty, zaměřte se ve své jógové praxi na pozice, které vám umožní vnímat sílu, ukotvení se zemí a pomáhají navracet stabilitu. Ideální je například vírabhadrásana II – bojovník II, ale i další varianty „bojovníků“. 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.